Rezerva začíná pohárem

O týden dřív než většině týmů okresu začíná sezóna našemu béčku. V neděli ve dvě hodiny po obědě se utká s rezervou Spartaku Příbram na tamní umělce o postup do dalšího kola okresního poháru. Jeho novým trenérem se stal Zdeněk Makovička.

Dlouhá léta jsi působil v sousedním Sokolu Malá Hraštice. Co tě přimělo k přestupu k nám do Knína?

Činnost jsem tam ukončil v polovině listopadu. Přiznám se, že původně jsem už nechtěl nikde pokračovat, těch deset let v malém oddíle bylo skutečně hodně. Jenže neuteklo ani čtrnáct dní a už se mi po fotbale začalo stýskat. V tu dobu se ozval předseda Jiří Stracený starší, domluvili jsme si schůzku, a když jsem se seznámil s jeho názory, jak chce dělat fotbal, vůbec jsem neváhal a na jeho nabídku jsem okamžitě kývl.

Jaká tedy bude tvoje pozice v našem oddíle?

Před týdnem jsem se zúčastnil schůze našeho výboru, obsáhle se tam diskutovala především otázka mládeže. To je to, co by mě zajímalo. Do tohoto okruhu jsem zařadil přitom i béčko, které by podle mého názoru mělo být jakousi juniorkou. Pokud se podíváte na sestavu, ve které jsme nastoupili třeba v utkání se St. Hutí, hrálo proti ní už několik dorostenců a také většina dalších byla v juniorském věku. Musím říct, že mě tito mladíci v tomto zápase velmi mile překvapili, jak přístupem, tak i fotbalovostí.

Jakou máš tedy vizi, co se týká mládeže?

Na výboru jsem navrhl stanovit si zhruba tříletý plán. Něco se tady už začalo, myslím spolupráce hlavně právě s M. Hrašticí. Tam mají náskok v tom, že mají u dětí dostatek lidí. U nás je problém právě v jejich nedostatku, proto se chceme v nejbližší době sejít s rodiči našich kluků, abychom si s nimi popovídali o našich záměrech. Oslovíme i samotné fotbalisty, zda by nechtěli právě u mládeže začít s trenérskou kariérou. Všechno by mělo směrovat k tomu, abychom vytvořili kvalitní podmínky pro další růst novoknínských mladých fotbalistů, aby výkonnost všech mládežnických mužstev šla nahoru. Ale nejen jich, věřím, že začatá spolupráce bude dál pokračovat a třeba se i rozšiřovat. Do tohoto projektu se totiž  ještě nepřihlásilo několik okolních oddílů, což je podle mě škoda. Nemá cenu si přece hrát jen na svém písečku, to je už překonané. Jsem rád, že celý výbor s tímto záměrem souhlasil. Je to pro mě povzbuzení, až dosud jsem byl zvyklý spíše na pasivitu funkcionářů, řadu věcí jsem musel dělat sám, tady je situace poněkud jiná. Řekli jsme si řadu věcí na rovinu, ovšem bez emocí, a to je dobře. Teď jde o to, abychom naše nápady uvedli v život.

Ale vraťme se k béčku. Také ono bude mít na jaře problém se záchranou?

Na podzim jsem viděl několik jeho zápasů, věděl jsem, že disponuje kvalitními fotbalisty. Příčiny ztrát bodů vidím především v tom, že chyběl člověk, který by tým trénoval a koordinoval. Svou roli sehrála proto nejen neúčast některých hráčů na zápasech, ale i jejich nízká trénovanost. S přípravou jsme proto začali už v polovině února, musel jsem ale trochu improvizovat. Okamžitě jsem se dohodl s trenérem dorostu R. Webrem a přípravu jsme spojili. Proto většinou chodilo osm až dvanáct lidí. Bohužel počasí si vzalo svou daň. Odpadl jeden trénink a jeden zápas s Pr. Lhotou. Nakonec někteří hráči béčka odehráli druhý poločas v kombinovaném týmu právě proti Lhotě a druhý poločas s Boroticemi. V utkání se Starou Hutí už hráli fotbalisté, kteří by se měli střídat v béčku, tedy jak základního kádr, dorostenci a také náhradníci z áčka. Věřím proto, abych vlastně odpověděl na otázku, že záchrana je v našich silách.

V sestavě chybělo jméno K. Rada…

Když jsem šel do N. Knína, spoléhal jsem se na to, že mi v konsolidaci týmu pomůže. Sdělil mi, stejně jako dalším lidem ve výboru, že si chce odpočinout a zahrát si ve V. Lečici. Psali jsme si, mluvili jsme spolu, hrál i proto Lhotě, nakonec se rozhodl tak, jak se rozhodl. Já to respektuji, musíme si poradit bez něho. Je zřejmé, že musíme nahradit nejen jeho góly, ale hlavně přihrávky. V týmu hráči, kteří mají tyto schopnosti, jsou, jsem proto optimista.

Nové jméno je v realizačním týmu.

Ano, oslovil jsem Mílu Poláčka, s kterým mám řadu let velmi dobrý vztah, aby nám, do týmu počítám také R. Webra, kterému musím složit hold, jak si vede s dorostem, pomohl. I když pracuje ve směnném provozu, také on takřka okamžitě kývl. Je to Kníňák tělem i duší, zároveň má zkušenosti odjinud, což není k zahození. Potřebovali bychom ale ještě alespoň dva lidí, abychom byli, co se týká béčka a dorostu, kompletní. Také na to se zaměřím v příštích měsících.

A co pohár, v něm jsme byli často úspěšní!

Osobně vyměním pohár za záchranu, samozřejmě ideální by byl úspěch v obou soutěžích! Nedělní zápas na Spartaku proto beru jako generálku na přebor. V něm bude problém, když bude áčko hrát ve stejný den a dobu jako béčko. Respektuji, že naší výkladní skříní je první mužstvo, my jsme jeho rezervou. Našim hlavním úkolem je příprava zejména mladých fotbalistů k tomu, aby dosáhli takové výkonnosti, aby mohli nahradit v případě zranění nebo nepřítomnosti z jiného důvodu chybějícího borce áčka. Je to o změně myšlení. S trenéry áčka jsme nastavili takový systém, aby komunikace nevázla. K tomu musíme hráče vychovat, aby nás včas informovali o svých případných problémech s účastí na zápase. Když někdo napíše půl hodiny před srazem, že má něco osobního, je to pozdě, většinou nemůžeme už zareagovat.

Tyto stánky jsou také tvým dílem?

Ano, na jejich tvorbě se podílíme s Radimem. Záměrem je zlepšit informovanost nejen fotbalistů, ale i fanoušků. Věříme, že to přispěje k lepší vzájemné komunikaci.